Jak vybrat dobrou Montessori školku

Líbí se vám Montessori metoda a rádi byste přihlásili své dítě do Montessori školky? Pak si přečtěte 10 rad, jak vybrat správnou Montessori školku. Stejně jako každý jiný obor, i Montessori je o lidech. A tak abyste při výběru školky nenaletěli pouhým slibům, sepsala jsem deset doporučení, čemu byste měli věnovat pozornost, než přivede své dítě k zápisu.

10 Rad
pro výběr správné Montessori školky

1. Ať už uvažujete o Montessori MŠ nebo Dětské skupině, nejdůležitějším bodem ve vašem hledáčku by měly být budoucí paní učitelky. Zajímejte se, jestli mají státem uznané pedagogické vzdělání. Stačí střední škola pedagogická. Často se stává, že průvodkyně Montessori se sice pyšní vysokoškolským vzděláním, ale v oboru andragogika apod. V Montessori školce by paní učitelky měly mít zároveň absolvovaný státem (MŠMT) garantovaný, tzv. akreditovaný Montessori kurz. Samotný název může být proměnlivý. Nejdůležitější je sledovat, zda jsou v něm obsaženy všechny dílčí podoblasti Montessori pedagogiky (Úvod do Montessori, Praktický život, Jazyková výchova, Smyslová výchova, Kosmická výchova a Matematika).


2. Ujistěte se, že má školka dostatek jak pedagogického, tak dalšího personálu (kuchařka, uklízečka, údržbář). Pokud mají paní učitelky k ruce i asistentky s Montessori kurzem, je to velká pomoc a výhoda pro každé dítě ve třídě, ne jen pro děti s psychickým nebo fyzickým handicapem. Pokud jde o počet pedagogů na počet žáků, pak již nad patnáct žáků se doporučují 2 pedagogičtí pracovníci.


3. Zajímejte se o Montessori vybavení ve třídě. Děti by měly mít přístup k pomůckám z každé podoblastí Montessori pedagogiky. Pokud máte dojem, že je ve třídě ve výsledku jen Růžová věž, mističky na táccích, pár dřevěným puzzle, ponk a nalepená elipsa, není něco v pořádku. Při chlácholení typickými omluvami “děti si pomůcky půjčují mezi třídami” doporučuji zbystřit.


4. Požádejte o osobní schůzku s budoucí třídní učitelkou vašeho dítěte. Nenechte se odbýt slovy, že se ještě neví, kdo bude učit novou třídu. Případně se ptejte po možnosti nahlédnout na práci všech paních učitelek. Může se zdát přehnané, seznámit se osobně s paní učitelkou a prohodit pár slov, ale vyvarujete se tak případným nezdarům, kterými si musely projít maminky před vámi. Když bude paní učitelka sympatická vám, dost pravděpodobně bude příjemná i vašemu dítěti. Proces adaptace pak bude plynout bez větších slz a dlouhých onemocnění. Bohužel stále slýchám, jak se maminky při 1. setkání ve školce seznámí s úžasnou, usměvavou a vřelou paní učitelkou. Nabydou dojmu, že paní učitelka je obrazem celého pedagogického sboru a při nástupu do MŠ se nestačí divit, kdo má učit jejich dítě.


5. Zajímejte se. Sjednejte si schůzku s vedením. Paní ředitelka si určitě udělá čas na osobní rozhovor s vámi. Bude se zajímat, proč chcete nastoupit právě do zvolené školky a bude se ptát, zda jste i vy rodiče absolvovali nějaký Montessori kurz nebo proč jste se rozhodli pro tuto alternativu. Zkrátka vedení bude záležet na tom, aby dospělí doma i ve školce táhli za jeden provaz.


6. Využijte právo nahlédnout do ŠVP (školní vzdělávací program - vypracovává daná MŠ). I Montessori školka je povinna mít sepsaný ŠVP podle pravidel RVP (Rámcový vzdělávací program - vytvořený státem). ŠVP je jakási záruka, že paní učitelky mají cíle, k nimž chtějí děti směřovat v průběhu školního roku učit. V případě, že se chystáte nastoupit do Montessori Dětské skupiny, i ona by měla mít vytvořený plán k osvojení základních kompetencí předškolního dítěte.


7. Hledejte, zda vaše dítě bude mít alespoň 3 stálá místa v MŠ (obvykle místo v šatně, při stolování,spaní či odpočinku). Uspokojení potřeby místa, je jedno ze základních lidských potřeb. Musí být v předškolním zařízení nasycena. Dítě se dokáže lépe orientovat v prostoru, má jistotu, co je “jeho” a lépe rozumí vymezeným hranicím.


8. Zajímejte se o harmonogram běžného dne. MŠ i dětská skupina mají jasný harmonogram dne, který je dodržován. Rodičům i dětem je srozumitelné, v kolik začíná práce s pomůckami, elipsa/komunitní kruh, kdy se jde na zahradu nebo na vycházku i v kolik si dají něco dobrého na oběd.


9. Neopomíjejte důležitost venkovního pobytu. V těsné blízkosti by měla být školní zahrada. Vzdálenější městské hřiště nebo denní procházky po okolí bohužel nestačí. Dítě potřebuje nejen běhat, skákat, hrát pohybové hry, ale sázet na záhonu, zalévat, hrabat, zkrátka pečovat o zahradu a učit se na vzduchu a denním světle.


10. Ptejte se na reference i neMonte lidí. Ve správné Montessori školce nepanuje cochcárna (děti si dělají co chtějí a kdy chtějí). Paní učitelky chápou a umí vést děti ke svobodě, ale i zodpovědnosti. Nastavují limity, které dětem v některých činnostech brání, ale zároveň je tím ochraňují. Také se můžete zajímat, zda rodiče, jejichž děti už školku navštěvují, dostávají každý den při vyzvednutí dětí alespoň krátkou referenci, s čím si dnes dítě hrálo, co ho zaujalo nebo co se mu přihodilo. Tak Montessori učitelé pomáhají rodičům, aby nemuseli pokládat svým dětem typickou otázku “Co bylo na oběd/ Jak jste se dnes měli / Co jsi dnes dělal?”

autorka článku: Vendula Koňaříková - ředitelka a zakladatelka Výchovy pro život