13. 11. 2018

Cesta k předání hodnoty ženství

Představte si, že nastalo období zimy. Chlad a mráz pomalu přichází. Matka i dcera by potřebovaly nový kabát. Rodina má však peníze pouze na jeden. Která z nich jej má dostat?
.
.
.
Správná odpověď je: MATKA


Proč má většina z nás s odpovědí na známou psychologickou hádanku problém?

Generace našich rodičů řešila existenciální problémy. My jsme v jiné situaci.


Matka si koupí kabát a dceři zůstane starý z loňska. Mohlo by se zdát, že se matka zachovala sobecky. Mnozí z nás by ji označili za krkavčí matku, která nechá své dítě v loňském modelu mrznout. Dcera však neumrzne, svou funkci její kabát stále plní jen to není poslední model a pokud svou funkci neplní správně, pak se případně dcera přioblékne. Navíc dostane větší dar, než by se zpočátku mohlo zdát.

Tím, že matka sebe samu postavila na první místo, dala své dceři do dospělosti vzorec sebeúcty. Aby si dcera vážila sebe sama. Ušetřila ji hledání sebelásky v knihách nebo na seminářích. Ukázala jí, že hlavním úkolem dospělého člověka je postarat se o sebe sama. Teprve když se umí postarat o sebe, dokáže se skutečně postarat i o druhé. Zdravá sebeúcta je základ životní rovnováhy, sebepřijetí a ztotožnění se s rolí. S rolí dcery, ženy, matky. Dcera si uvědomí, že pokud není v pořádku matka, těžko se může starat plnohodnotně o dceru a zbytek rodiny.

Je velmi zajímavé, kolik dcer se v dospělosti odklání od způsobu života svých matek. Mnohdy se vydají zcela odlišnou, až protichůdnou cestou. Odůvodněním bývá neosvědčení mateřského vzoru do vlastního partnerského či profesního vztahu, natož k sobě samé.

Z výzkumů vyplývá, že dcery nejčastěji zpochybňují matky v roli osoby, která je má připravit na budoucí sexuální a partnerský život. Označují snahy svých matek jako zmařené nebo nulové. Svou vlastní cestu k plnění ženské role následně popisují jako tíživou.

Měli bychom se jako společnost snažit předat dívkám roli ženy tak, aby ji vnímaly jako dar. Menstruace by neměla být postrachem, ale přirozeným signálem k odpočinku a nabrání sil do dalšího měsíčního cyklu. Patřičná sebeúcta a zdravé sebevědomí by mělo být samozřejmostí.

Komunikace matky s dcerou je proto velmi důležitá.

autorka článku: Vendula Koňaříková - ředitelka a zakladatelka Výchovy pro život

2. 7. 2019

3 tipy, jak udělat hezké prázdniny dětem i sobě

29. 3. 2019

Zpětná vazba aneb proč to všechno dělám

Záleží mi, aby se kurzisté na Velkém akreditovaném Montessori kurzu, ale i na ostatních akcích, které pořádáme cítili uvolněně, otevřeně. Naše setkání neberu jako jeden z dalších vzdělávacích kurzů, ale jako čas strávený se spřízněnými dušemi. Dny, které společně prožíváme, otevírají cestu, jak být našich dětem nejlepšími učiteli a průvodci na

15. 2. 2019

Jak vybrat dobrou Montessori školku

Líbí se vám Montessori metoda a rádi byste přihlásili své dítě do Montessori školky? Pak si přečtěte 10 rad, jak vybrat správnou Montessori školku. Stejně jako každý jiný obor, i Montessori je o lidech. A tak abyste při výběru školky nenaletěli pouhým slibům, sepsala jsem deset doporučení, čemu byste měli věnovat pozornost, než přivede své dítě k zápisu.

31. 10. 2018

Jak správně ne/trestat dítě

Dát dítěti najevo, že svým jednáním překračuje hranice je v pořádku. Chceme z něj vychovat slušného člověka a ne sobce, který žije v domnění, že se mu všichni budou klanět. Nastavit ale hranice tak, abychom to v přísnosti nepřeháněli není vždy jednoduché.

15. 10. 2018

Řešení agresivity u dětí

Agresivita dětí je v naší společnosti čím dál více diskutovaným problémem. Mohlo by se zdát, že v době hojnosti a blahobytu, budou naše děti blažené a šťastné. Mnohdy tak nechápeme příčinu jejich agresivních projevů a sami si v kritickém momentu nevíme rady. Situaci příliš nezlepšuje velké množství odborně nepodložených, často subjektivně

8. 10. 2018

Vedeme děti ke sportu smysluplně?

Rádi pozorujeme naše děti a svěřence v pohybu. Je v něm neuvěřitelná lehkost, energie a radost. Dítě pohybem objevuje sebe, své možnosti, vlastní sílu, učí se být vytrvalé, zvládat neúspěch. Posiluje své tělo i svou psychiku sám, ze své iniciativy. Pohyb jej zkrátka těší. Tato vnitřní motivace a radost z pohybu jako takového je mnohdy při výchově